POZVĚTE KOPŘIVY DO KUCHYNĚ

Snad žádná rostlina nemusí čelit tak nespravedlivému příkoří, jakému se dostalo kopřivě dvoudomé. Obecně je považována za nepříjemný plevel, invazivní rostlinu, které se téměř každý na své zahrádce rád zbaví. Přitom je to právě ona, kterou všichni bezpečně poznají. Mnoho lidí kopřiva přivedla k využívání planých rostlin v kuchyni, stala se nedílnou součástí bylinné lékárničky nebo alespoň pomocníkem v boji s mšicemi či jinými škůdci.

Kopřiva je ale přebornicí i z jiného důvodu. Představuje jednu z nejhouževnatějších planých rostlin, což se odráží také v jejích obsahových látkách. Najdeme v ní velké množství vápníku, fosforu i draslíku, vitamínu C či železa. Zapomenout nesmíme ani na kyselinu linolovou, vitamín E nebo karotenoidy. Z výživového hlediska vysoce překonává většinu zeleniny, kterou běžně kupujeme. A přitom je zadarmo….

Výskyt a sběr

Kopřiva je bylinou rozšířenou prakticky po celém světě. Vyhledává spíše vlhká a stinná stanoviště, ale díky své houževnatosti se jí často daří i jinde.

Jedlá je celá, sbírat můžeme listy, nať, květ, oddenek s kořenem i zralá semínka. Udává se nejvhodnější doba sběru kolem 14. hodiny, v každém případě by se byliny měly sbírat za suchého počasí a to nejen v případě, že je hodláme sušit. Pokud však počasí nepřeje a sesbírané byliny spotřebujeme v kuchyni ještě v den sběru, déšť či vlhko nám plány zásadním způsobem nezkomplikují.

Listy se nejčastěji sbírají zhruba do 10. května, pak v nich jednak klesá množství cenných látek a také se stávají vláknitějšími a tužšími. Podobných vlastností jako na jaře se u ní obvykle dočkáme po kosení a následném omlazení na podzim. Na konci léta přicházejí na řadu zralá semena.

Využití v kuchyni

Největší využití mají zjara mladé výhonky a listy, ze kterých vykouzlíte vynikající velikonoční nádivku, fantastickou polévku, netradiční máslo či chipsy, těstoviny nebo přílohu na způsob špenátu. Kopřiva ozvláštní každou sekanou (ať masovou či bezmasou), osvěží klasické rýžové či obilné jídlo. Semínka můžete využít do smoothie, snídaňových kaší a granol nebo při pečení chleba.

Využití v lidovém léčitelství

Kopřiva byla v lidovém léčitelství bylinou vždy oblíbenou a hojně využívanou. Dle starých herbářů se používala při léčbě katarů plic, při horečkách, průjmech i bolestech kloubů. Udává se v nich i její přínos při diabetu, vysokém krevním tlaku, zánětu močových cest, anémii, padání vlasů nebo léčbě ekzémů. Stala se také „divokým symbolem“ detoxikace. Dalo by se říci, že kopřivu naši předci užívali na všechno :).

Kopřivová polévka s medvědím česnekem a kořeněnými semínky

(4 porce)

Polévka:

• 1 hrst medvědího česneku
• 2 hrsti mladých kopřivových listů
• 3 snítky libečku
• 2 šalotky
• 450 g brambor
• 2 lžíce ghí
• 1,5 litru zeleninového vývaru (lze využít zeleninový bujón sypký anebov kostkách)
• 150 ml rostlinné alternativy smetany
• 1 – 2 lžíce umeocta
• sůl a pepř dle chuti

Kořeněná semínka:

• ½ lžičky mletého koriandru
• ½ lžičky mletého kmínu
• 2 lžíce dýňových semínek
• 2 lžíce slunečnicových semínek
• 2 lžičky sezamových semínek
• 2 stroužky česneku
• olivový olej dle potřeby
• 1 – 2 lžíce tamari omáčky nebo shoyu
• mořská sůl dle chuti

Medvědí česnek a kopřivy na sítku dobře omyjeme a necháme okapat. Kopřivy nasekáme, šalotky nakrájíme nadrobno, brambory oloupeme a nakrájíme na kostky. V  hrnci rozehřejeme ghí, vsypeme šalotky a orestujeme dozlatova. Přidáme nasekané kopřivy a nakrájené brambory, zalijeme vývarem a vaříme do změknutí brambor. Poté přidáme pokrájený medvědí česnek a libeček, osolíme a opepříme, cca 2 min povaříme a rozmixujeme. Opatrně vlijeme smetanu, dobře promícháme a dochutíme umeoctem. Případně můžeme umeoctem polévku dochutit ihned po mixování a smetanou jen ozdobit.

Na kořeněná semínka rozehřejeme v pánvi asi 4 lžíce olivového oleje, přidáme česnek pokrájený na tenké plátky a všechna semínka. Krátce zprudka opečeme a promícháme s tamari (shoyu), ½ lžičkou mletého koriandru a ½ lžičkou mletého kmínu a prohřejeme. Polévku podáváme posypanou kořeněnými semínky.

Kopřivové máslo

• ½ kostky másla
• drcený česnek dle chuti
• hrst mladých kopřivových listů
• pepř a mořská sůl dle chuti

Kopřivové listy dobře omyjeme, krátce zblanšírujeme (přelijeme vroucí vodou a ihned zchladíme vodou studenou), necháme okapat a opatrně osušíme papírovou utěrkou. Pokrájíme najemno. Vmícháme do změklého másla, přidáme podle chuti drcený česnek, sůl a pepř. Používáme na mazání pečiva, na vaření, pečení nebo grilování.

Kopřivové chipsy

• dvě hrsti mladých kopřivových listů
• 3 lžíce tamari nebo shoyu omáčky
• 2 lžíce olivového nebo řepkového oleje
• ½ lžičky drceného kmínu
• drcený česnek dle chuti

Omyté kopřivové listy zblanšírujeme horkou vodou (nemusí být vroucí), zchladíme a necháme dobře okapat. Naložíme do marinády připravené z výše uvedených surovin a necháme takto naložené cca 1 – 2 hodiny (na přesné době nezáleží). Sušíme nejlépe v sušičce (přes noc na 45 stupňů, budeme-li sušit při více stupních, bude doba sušení kratší).

©Bazalka s. r. o