Divoká symfonie chutí

03. května 2017

Před pár dny proběhlo v Bazalce Květinové vaření a jemu předcházející seminář s poznáváním a ochutnáváním planě rostoucích bylin vhodných k jídlu.
Ačkoli nám počasí tentokrát vůbec nepřálo a část odpoledního semináře jsme strávili namísto na louce nad teplým čajem a bylinami pokrytými stoly v „bazalkové“ jídelně, bylo to odpoledne velmi příjemné a poučné.
A jelikož vnímáme, že Vás divoce rostoucí jedlé „kytky“ lákají, ale zároveň v některých z Vás přetrvávají obavy z toho, zda je skutečně sami poznáte a hlavně zda s jejich pomocí zvládnete připravit chutné jídlo, rozhodli jsme se Vás podpořit a inspirovat naším malých „divokým seriálem“. Postupně v něm krátce představíme nejznámější planě rostoucí byliny vhodné k jídlu a pro inspiraci přidáme nějaký ten recept. Ať už jste divoký sběrač začátečník nebo pokročilý, mějte prosím na paměti, že sbírat a zejména pak jíst se vyplácí pouze takové rostlinky, u kterých jste si jejich určením 200 % jistí… a takových bude praxí v divokém sbírání stále přibývat! :-)
K určení charakteristických znaků daných rostlin můžete využít kromě dostupné literatury např. webové stránky www.botany.cz

 

Kopřiva


Snad žádná rostlina nemusí čelit tak nespravedlivému příkoří, jakému se dostalo kopřivě dvoudomé. Obecně je považována za nepříjemný plevel, invazivní rostlinu, které se téměř každý na své zahrádce rád zbaví. Přitom je to právě ona, kterou všichni bezpečně poznají. Mnoho lidí kopřiva přivedla k využívání planých rostlin v kuchyni, stala se nedílnou součástí bylinné lékárničky nebo alespoň pomocníkem v boji s mšicemi či jinými škůdci. Kopřiva je ale přebornicí i z jiného důvodu. Představuje jednu z nejhouževnatějších planých rostlin, což se odráží také v jejích obsahových látkách. Najdeme v ní velké množství vápníku, fosforu i draslíku, vitamínu C či železa. Zapomenout nesmíme ani na kyselinu linolovou, vitamín E nebo karotenoidy. Z výživového hlediska vysoce překonává většinu zeleniny, kterou běžně kupujeme. A přitom je zadarmo….

 

Výskyt a sběr

Kopřiva je bylinou rozšířenou prakticky po celém světě. Vyhledává spíše vlhká a stinná stanoviště, ale díky své houževnatosti se jí často daří i jinde.

Jedlá je celá, sbírat můžeme listy, nať, květ, oddenek s kořenem i zralá semínka. Udává se nejvhodnější doba sběru kolem 14. hodiny, v každém případě by se byliny měly sbírat za suchého počasí a to nejen v případě, že je hodláme sušit. Pokud však počasí nepřeje a sesbírané byliny spotřebujeme v kuchyni ještě v den sběru, déšť či vlhko nám plány zásadním způsobem nezkomplikují.

Listy se nejčastěji sbírají zhruba do poloviny května, pak v nich jednak klesá množství cenných látek a také se stávají vláknitějšími a tužšími. Podobných vlastností jako na jaře se u ní obvykle dočkáme po kosení a následném omlazení na podzim. Na konci léta přicházejí na řadu zralá semena.

 

Využití v kuchyni

Největší využití mají zjara mladé výhonky a listy, ze kterých vykouzlíte vynikající velikonoční nádivku, fantastickou polévku, netradiční máslo či chipsy, těstoviny nebo přílohu na způsob špenátu. Kopřiva ozvláštní každou sekanou (ať masovou či bezmasou), osvěží klasické rýžové či obilné jídlo. Semínka můžete využít do smoothie, snídaňových kaší a granol nebo při pečení chleba.

 

Využití v lidovém léčitelství

Kopřiva byla v lidovém léčitelství bylinou vždy oblíbenou a hojně využívanou. Dle starých herbářů se používala při léčbě katarů plic, při horečkách, průjmech i bolestech kloubů. Udává se v nich i její přínos při diabetu, vysokém krevním tlaku, zánětu močových cest, anémii, padání vlasů nebo léčbě ekzémů. Stala se také „divokým symbolem“ detoxikace. Dalo by se říci, že kopřivu naši předci užívali na všechno J

 

Kopřivová polévka s medvědím česnekem a kořeněnými semínky

(4 porce)

 

 

Polévka:

1 hrst medvědího česneku

2 hrsti mladých kopřivových listů

3 snítky libečku

2 šalotky

450 g brambor

2 lžíce ghí

1,5 litru zeleninového vývaru (lze využít Würzl)

150 ml ovesné či jiné smetany

1 – 2 lžíce umeocta

sůl a pepř dle chuti

 

Kořeněná semínka:

½ lžičky mletého koriandru

½ lžičky mletého kmínu

2 lžíce dýňových semínek

2 lžíce slunečnicových semínek

2 lžičky sezamových semínek

2 stroužky česneku

olivový olej dle potřeby

1 – 2 lžíce tamari omáčky nebo shoyu

 

sůl dle chuti

 

Medvědí česnek a kopřivy na sítku dobře omyjeme a necháme okapat. Kopřivy nasekáme, šalotky nakrájíme nadrobno, brambory oloupeme a nakrájíme na kostky. V  hrnci rozehřejeme ghí, vsypeme šalotky a orestujeme dozlatova. Přidáme nasekané kopřivy a nakrájené brambory, zalijeme vývarem a vaříme do změknutí brambor. Poté přidáme pokrájený medvědí česnek a libeček, osolíme a opepříme, cca 2 min povaříme a rozmixujeme. Opatrně vlijeme smetanu, dobře promícháme a dochutíme umeoctem. Případně můžeme umeoctem polévku dochutit ihned po mixování a smetanou jen ozdobit.

Na kořeněná semínka rozehřejeme v pánvi asi 4 lžíce olivového oleje, přidáme česnek pokrájený na tenké plátky a všechna semínka. Krátce zprudka opečeme a promícháme s tamari (shoyu), ½ lžičkou mletého koriandru a ½ lžičkou mletého kmínu a prohřejeme. Polévku podáváme posypanou kořeněnými semínky.

 

 

 

Kopřivové máslo


½ kostky másla

drcený česnek dle chuti

hrst mladých kopřivových listů

pepř a sůl dle chuti

Kopřivové listy dobře omyjeme, krátce zblanšírujeme (přelijeme vroucí vodou a ihned zchladíme vodou studenou), necháme okapat a opatrně osušíme papírovou utěrkou. Pokrájíme najemno. Vmícháme do změklého másla, přidáme podle chuti drcený česnek, sůl a pepř. Používáme na mazání pečiva, na vaření, pečení nebo grilování.

 

 

 

Kopřivové chipsy

dvě hrsti mladých kopřivových listů

3 lžíce tamari nebo shoyu omáčky

2 lžíce olivového nebo řepkového oleje

½ lžičky drceného kmínu

drcený česnek dle chuti

Omyté kopřivové listy zblanšírujeme horkou vodou (nemusí být vroucí), zchladíme a necháme dobře okapat. Naložíme do marinády připravené z výše uvedených surovin a necháme takto naložené cca 1 – 2 hodiny (na přesné době nezáleží). Sušíme nejlépe v sušičce (přes noc na 45 stupňů, budeme-li sušit při více stupních, bude doba sušení kratší).

 

 

Zdroje inspirace: Divoká kuchařka (Š. a M. Matějka); Květinová kuchařka (J. Vlková); Vaříme podle Herbáře (K. Winterová, L. Rybová); http://culinabotanica.cz; http:paukertova.cz; ©Bazalka s. r. o.; Hana Košťálová

nofoto

Zboží bylo přidáno do nákupního košíku. Zpět k nákupu K objednávce